Alexandr malý

POPIS

• Alexandr malý (Psittacula krameri),  je krásně vybarvený pták z čeledi papouškovití (Psittacidae).
• Měří 40 - 42 cm a váží zhruba 140g
• Samicím chybí černorůžový límec, který se samcům začíná objevovat okolo druhého roku, dále pak samice mají kratší ocasní pera.
• Průměrná délka života ve volné přírodě je 15 let.
• Jeho peří je krásně uhlazené a přilehlé k tělu.
• Vyskytují se 4 poddruhy a to  dvě geografické rasy v Africe (západoafrickou a východoafrickou) a dvě v Asii (Alexandr malý indický a Alexandr malý cejlonský).
• Asijský poddruh Alexandra malého má červený zobák, zatímco africké poddruhy mají černý zobák.
• Žije v nadmořských výškách do 1600 m.
• Velikost kroužku 7mm

Mapa výskytu alexandra malého

Od sedmdesátých let 20. století se rozšiřuje hnízdní areál tohoto druhu v Evropě. Na Britských ostrovech žije zejména v Londýně, ve východní Anglii a na sever až po skotský Glasgow asi 9 000 ptáků. V Belgii žije až 7 000 alexandrů, z toho 3 000 v Bruselu. V Holandsku se odhaduje hnízdní populace na 5 400 ptáků a v sousedním Německu přes 6 000 ptáků. V Polsku byli zjištěni pouze ptáci ulétlí ze zajetí na třech místech. V sousedním Rakousku existují dvě hnízdní populace (Vídeň a Innsbruck). Alexandr malý hnízdí také v severní Itálii (Trieste) a na Sicílii. V Řecku žije v počtu několika set ptáků v Aténách. Rozšířen je také na několika místech Francie a Španělska včetně Kanárských ostrovů. V poslední době se objevila malá hnízdní populace na portugalské Madeiře a Azorech. Kromě Francie, kde převažuje africká subspecie P. k. krameri, patří většina evropských ptáků k asijským subspeciím P. k. borealis a P. k. manillensis nebo k jejich křížencům. V Evropě se v současné době vyskytuje více než 25 000 alexandrů malých.

POTRAVA

• Potrava Alexandrů by měla být pestrá, krmíme je slunečnicí, ovsem, pšenicí, lesknicí, prosem a konopným semenem (semencem), dále krmíme dětské piškoty, jablka, mrkev, různé ovoce nakrájené na kousky, ořechy, velkou pochoutkou je kukuřice v mléčné zralosti, zelené krmivo, jeřabiny, aronie, plody černého bezu, hlohu a další
•  Důležité jsou  čerstvé větví na okusování, převážně ovocných stromů, ale také větve topolové, lipové, vrbové nebo větve jehličnanů
• Každodenní čistá voda je podmínkou
• Zhruba měsíc před chovnou sezónou podávám naklíčené zrní a veječnici

V současné době chováme jeden pár těchto papoušků. V loňském roce pár zahnízdil 2x, bohužel obě snůšky byly čisté. Samec je šedý štěpitelný do modré, samice zelená také štěpitelná do modré. Uvidíme jak bude probíhat letošní sezóna, snad bude úspěšnější.