Agapornis růžohrdlý

POPIS

  • Agapornisové růžohrdlí (agapornis roseicollis)  jsou papoušci malého vzrůstu dorůstající  přibližně 15 – ti cm délky.
  • Zbarvení je převážně zelené, záda  a křídla jsou tmavější doplněna o růžovou, místy až červenou masku obličejové části, modrý kostřec a koncová ocasní pera.
  • Samci a samice jsou téměř identicky zbarveni a rozeznat je, je obzvláště pak pro začátečníky velmi složité, skoro až nemožné. Peří mláďat je na rozdíl od dospělých jedinců světlejší. Hlavním poznávacím znakem mladých ptáků je černá horní část zobáku.
  • Velikost kroužků 4,5mm

 

POTRAVA

  • Základem a většinovou položkou bývá proso a oves. Dále přimícháváme různé doplňkové zrniny, jako kardi, lesknice, lněné semínko, pšenice, pohanku, atd.
  •  Vhodná směs vypadá přibližně takhto: 6 dílů prosa, 6 dílů ovsa, 1-2 díly kardi, 1-2 díly lesknice, 1-2 díly dalších zrnin (lněné semínko, pohanka, pšenice apod.). Složení je možné měnit a přizpůsobovat aktuálním potřebám, v období podzimního chladu přidávat slunečnici, jelikož ptáci spotřebují více energie.
  •  Dále pak různé druhy ovoce (nejoblíbenější bývají jablka a hrušky), zeleniny(červená řepa, salátová okurka, salát, rukola,  denně podávám strouhanou mrkev atd.), zeleného krmení, v období hnízdění pak vaječnici, která může obsahovat vařené vajíčko, strouhanku, piškoty, průmyslově vyráběnou vaječnici, kopřivy, pampelišky, strouhanou mrkev a další složky.
  •  Zhruba měsíc před hnízděním podávám klíčenou směs zrní.
  •  Nezbytnou složkou potravy jsou také větve stromů. Slouží jak pro stavbu hnízda, ale také jako zdroj stopových prvků. Nejčastěji používám větve vrbové, topolové nebo z ovocných stromů, méně pak větve jehličnanů.
  • Nesmí chybět stálý přístup k sépiové kosti, vápenému gritu a vaječným rozdrceným skořápkám
V současné době chováme 3 páry těchto agapornisů. Tři ptáci jsou v barvě oliva čtvrtý agapornis je strakatý oranžovolící skořicový zelený. Loňská sezóna byla velmi úspěšná od 2 párů jsme odchovali 14 mláďat.